Vykastrováno!

Vždycinky, když mě někdo šikanoval slovy: dodržuj bezpečnost práce, měl jsem husí kůži vzdoru k autoritám. Prostě Rebel! Tak jsem svářel bez kukluxkly, u cirgulárky oddělal včechny zbytečné chrániče, na střeše a fasádě zásadně bez jištění a s minimálně 6ti pivy pod kůží. A jsem mrtvej? Nejsem. Mohl jsem bejt mrtvej? Mockrát, ale vždycinky při mě stál. Ale minulej tejden jsem dostal školu. Naštěstí už mám svý jistý, důchod a zdraví z posázaví. Ale stejně jsem se trošinku rozklepal. Ona autokastrace je prej docela bolestivá a kde to tam zaškrtit? Barák prázdnej a pes nemá kurz prví pomoci sebeobřezanců.

Začnu s příhodou starou tak 10 let. Stavěl jsem, kromě pohlaví, i komín na nové varně. Abych dostal povolení k opíjení veřejnosti, byla nezbytná revize komína. Tak jsem pozval 2 komínáře ze Chválovic. Už u brány hlásili: komín je moc krátkej! Aby byl dlouhej jak požaduje africká falická norma, musel jsem ho nejdřív uříznout a pak nastavit takovou dvoumetrovou chloubou. Dobře hošani, úřad je úřad, jde se řezat!

K 5timetrové chloubě jsem si přistavil 4 metrovej žebřík. Řezat to budu flexou. Odstaranil jsem bezpečnostní, zcela zbytečnej kryt. Proč? Protože pak by se mě tam nevešel 2x větší kotouč! Vylezl jsem na komín a podřízl jsem ho jak Fany Stubová nic netušícího herce ve filmu Pane, vy jste vdova. Jenže na konci dekapitace se mi flexa sekla. To jako zakousla se do nerezu, kousky kotouče mi oblítly makovici, flexa mi lehce poskákala ksift a krk, zamotala se do zbytků trička. Držím flexu pod krkem, ta vrčí a cuká se jak pes. Držím se komína, žebříku a chystám se na pád z 5ti metrů na krátce posekanou trávu. Ale dole přibíhá Michal z Moravy na návštěvě: co mám dělat? Vypni to vole! Vypnul a NIC se nestalo, pár oděrek a záchranu života jsme zapili.

No, a minulý týden dežaví. Zase s flexou. Mám ji upravenou. Nasrala mě. Nechtěla se zapnout. Tak jsem ji lehce poklepal dvoukilovým kladivem. Odešel vypínač. Bezpečnostní. Tak jsem ho nahradil  vypínačem nebezpečnostním. No, vymstilo se to. Zapnu flexu frajersky jednou rukou a hnedle seprojevily fyzikální zákony. Gyroskopíčoviny. Flexa se roztočila a přešla do útoku. Vysmekla se mi z ruky a skočila mi..... do rozkroku. Kraťasy, boxerky..... a je tam. Ze slabin cítím lehce palčivou bolest. Konečně jsem ji vypnul. A hrdinsky jsem se hned podíval na to co natropila. Budu zpívat ve falzetu? Na šourku je 10x10 milimetrů silniční lišej. Ty vole, jdu se opít. V rozkroku divný pocit: připomnělo mi to situaci, co nás někdy v sedumdesátých letech navštívil zvěrokleštič, potejral v chlívku prasátko a na špalku leželo to kančí mužství a ten zvěroklečtič povídá: můžete si to udělat na cibulce! 

A nějaké poučení? Nené. Ta moje odstrojená flexa je zdrojem neskutečných literárních zážitků!